“Když mluvíme o svobodě ve vzdělávání, máme na mysli svobodu k tvůrčí energii. Tvůrčí energie je puzení života k normálnímu vývoji jednotlivce.” M. Montessori, Londýnské přednášky, Portál, str. 283
V Mozaice učíme od prvního do devátého ročníku v pracovních cyklech, během kterých se mají možnost děti i studenti zabrat do práce a dokončit ji ve svém rytmu - buď rychleji a využít čas k něčemu jinému, nebo naopak s dostatkem času na porozumění.
Před pěti lety jsme ve studentském programu plynule navázali na pracovní cyklus tak, jak ho studenti znali z vedlejší třídy. V průběhu let se začal zvyšovat počet učitelů, tím byla jejich přítomnost více organizovaná a plíživě začal převládat klasický rozvrh, což umocnila ještě distanční výuka (přesně dané časy on-line lekcí a zadaná práce). Naším úkolem je umožnit studentům efektivní práci a samostatnost, proto jsme požádali učitele, aby byli se studenty více času, nejen v době lekcí, ale také v době jejich samostatné práce, aby studenti mohli případně konzultovat nejasnosti. Učitelé souhlasili a díky jejich nadstandardní přítomnosti oproti povinnostem v běžné škole jsme se mohli naplno vrátit k pracovním cyklům. Je vidět, že to bylo na poslední chvíli, protože někteří studenti už se začali zabydlovat v systému “pracuji podle zadání”, a práce v pracovních cyklech je pro některé vystoupení z komfortní zóny.
Už v prvních měsících jsou vidět výsledky. Prolíná se práce na projektech, praktická práce, čistě akademická práce... Kdo má sílu zabrat se pořádně do práce, má tu možnost, kdo potřebuje pauzu a popovídat si, jde dělat něco rukama. Pokud si pamatujete na svou pubertu, asi si vzpomínáte, že schopnost zájmu i soustředění přichází v tomto věku ve vlnách. Jsem moc ráda, že práce v připraveném Montessori prostředí umožňuji užitečnou práci i ve chvíli, kdy jsou dospívající zavaleni emocemi nebo je přepadne mentální únava. Naopak ve chvílích přívalu energie mají možnost ji využít.
Studenti nečekají na pokyn nebo na příchod dospělého, využívají čas pracovního cyklu, začínají se sami zabírat do práce. Pokud chceme zvládnout práci v projektech, nemusíme v rámci přítomnosti přicházejících externistů hledat časové možnosti, studenti si zvládnou naplánovat, co potřebují, díky tomu, že vidí naplánované lekce na každý pracovní cyklus a zbytek času si organizují sami.
Podle čeho se má student rozhodnout, čemu se bude věnovat?
Jsou tři hlavní kritéria, podle kterých by si měl každý student vybírat práci během pracovního cyklu. Ideálně by to měl být průnik rámcového přehledu učiva, potřeb v rámci osobního rozvoje a potřeb skupiny.
Každý student má k dispozici rámcový přehled učiva, který obsahuje ve zkratce všechny znalosti, se kterými by měl odejít ze základní školy. Učitelé pomáhají studentům porozumět, jaké dovednosti se za jednotlivými hesly skrývají.
Každý student také absolvuje co 6 týdnů reflektivní schůzku, během které společně s dospělým formulují, co se studentovi daří v oblasti osobního rozvoje a jaké jsou potenciální oblasti pro další rozvoj. Každému studentovi pomáháme najít jeho místo na světě, aby si mohl lépe vybírat, co je pro něj osobně důležité.
A během společných meetingů studenti společně či jednotlivě reflektují potřeby skupiny, samostatnost v podobě vlastního hospodaření, aby bylo jasné, čím jednotliví studenti mohou přispět.
Přestože není pro všechny studenty vždy jednoduché vyrovnat se se zodpovědností, kterou po nich společný život ve studentské skupině vyžaduje, přestože není vždy pro dospělé jednoduché podpořit studenty v práci, samostatnosti a dodržování pravidel, jsem moc ráda, že touto cestou jdeme.
Děkuji všem, kteří společně tvoří fungující studentskou skupinu, která pomáhá každý den studentům v reálných situacích ukazovat, co je v životě důležité. A že pro každého je důležité něco jiného, třebaže máme hodně společného.
Táňa Kadlecová
.jpg)
.png)