.jpg)
Rybník jsme po nákupu nemovitosti převzali z péče původního majitele a celé území u rybníka jsme předali do správy studentům, které v péči o rybník a jeho okolí podporují Iva Petříková s Luckou Vaňkovou a také Tomáš Králík s Lukášem Králíkem, kteří jsou dlouhodobě aktivně činní v rámci spolku mnichovických rybářů. Tomáš Králík a Lukáš Králík během několika setkání seznámili studenty se stavem rybníka, jeho podstatou, možnými problémy a navrhli postup, jak je postupně řešit. Podstatná je kvalita vody v rybníce, technický stav jeho částí, obydlení živočichy a fungování celého ekosystému. Do řešení se aktivně zapojili nejen studenti, ale i někteří rodiče, za což moc děkujeme!
Táňa Kadlecová
Bylo třeba vyměnit dluže v požeráku (prkna ve stavidle), které už protékaly.
Díky výlovu jsme také zjistili, co a v jakém množství v rybníce žije a jak moc je zanesený. Ryby při výlovu byly odvezeny do jiného rybníka a po prozkoumání stavu rybníka po výlovu se rybník přirozeně opět zaplnil vodou a ryby byly vráceny. Několik “našich” ryb přesuny mezi rybníky nepřežilo, což je normální jev, zůstávají v rybníce jako potrava pro štiky a další živočichy.
Pravděpodobně jednou za dva roky. Rybník bude sloužit jako chovný pro násadu ryb do dalších rybníků, které mají mnichovičtí rybáři v péči. Díky tomu zůstane okolí rybníka bez omezení přístupné školním dětem pro badatelskou výuku, tělocvik a další aktivity.
V dohledné době bohužel nebude, protože na rybochovné rybníky nejsou vypsané dotace. Z vlastních zdrojů nejsme čištění schopní financovat.
Studentští manažeři rybníka jsou v průběžném kontaktu s mnichovickými rybáři, kteří s námi nesdílí pouze zkušenosti z péče o organismy v rybníce, ale i z péče o celý ekosystém.
Začali jsme díky tomu budovat na přítoku do rybníka tůňky, které by mohly zadržet alespoň část přitékajícího bahna. Řešíme, jaké rostliny vysadit do tůněk, aby pomáhaly vodu čistit.
V dalších plánech je i osázení blízkého okolí ostrůvku s altánem, aby se zvýšila druhová rozmanitost jak rostlin, tak v návaznosti i hmyzu, ptáků a dalších živočichů. Snažíme se opět oživit japonskou zahradu, která dříve byla založena kolem přítoku. Průběžně udržujeme břehy od náletových dřevin i odpadků.
Zápach a skvrny byly způsobeny vývěrem podzemních vod spolu s činností mikroorganismů (pravděpodobně bakterie Leptothrix – s určením příčiny jevu nám pomohli rybáři). Studentští manažeři rybníka Víťa s Hanďou kvalitu vody sledují a měří. Naposledy v březnu zjišťovali hodnoty pH, okysličení vody, množství železa a fosforečnanů, výsledky vyšly výborné. V rámci monitorování ekosystému rybníka studenti také vytvořili brožuru s živočichy a rostlinami žijícími a rostoucími v rybníce a jeho okolí. O tom, jaké hodnoty naměřili a co pro život v rybníce znamenají, napíšeme do příštích Zpráv z Mozaiky.
Iva Petříková
